Kdo jsem

Odpovědět na otázku, kdo člověk vůbec je, není zdaleka tak snadné, jak se může zdát. Velká část lidí na ni vlastně za celý svůj život nikdy odpověď nenajde. Lidé se mě často ptají, jak jsem se dostal k tomu, co teď dělám. Jak mě vlastně napadlo přejít ze světa telekomunikační techniky a později marketingové komunikace do pomáhající profese…

Jako malý jsem miloval techniku. Původně jsem chtěl být stíhacím pilotem, ale pak mě uchvátil svět počítačů a v šestnácti svět telekomunikací. Pár let na to mě začala lákat strategie firem, její realizace, podpora marketingu a prodeje klíčových produktů i to, že jsem na vlastní oči viděl, že spousta věcí v byznyse má jasně daný řád a zákonitosti. Pracoval jsem pro menší české firmy i pro řadu zvučných jmen, obvykle nadnárodních korporací ze světa IT a telekomunikací. Jenže pak se něco změnilo. Při jedné z mých cest po Evropě mi najednou všechno tohle nějak přestalo dávat smysl. Tohle je jako všechno?! Ptal jsem se tehdy sám sebe.

Postupně jsem zjišťoval, že jsem vlastně nežil svůj život. Žil jsem místo něj takový ten život z časopisů. Dokonce i ten golf jsem hrál a létal jsem na „business tripy“ do zahraničí. To vše i přesto, že během mého studia i kariéry se neustále objevovaly náznaky mé budoucí cesty. Na střední i první vysoké mě nesmírně bavila psychologie. Na druhé vysoké mě zase zaujal svět HR, managementu a koučování. Při své práci v oblasti marketingové komunikace pro velké korporace jsem prošel přes 300 firem a poslouchal jejich příběhy i příběhy jejich majitelů, manažerů a zaměstnanců. A příběhy to zdaleka nebyly jen pracovní. No a když jsem při magisterském a posléze i doktorském studiu při své práci zaměřené na bionanomedicínu „přičichl“ k vědě, fungování lidského mozku i organismu a posléze i rakovině, byla skládačka vedoucí k mému současnému zaměření téměř kompletní. Chyběl vlastně už jen jediný dílek. Ten jsem ale hledal mnoho let.

Nakonec jsem se k němu vlastně procestoval. První krok si pamatuji jako dnes – šel jsem v Budapešti po Gellértu (kopec nad městem), a potkal se s dívkou, co mi během pár hodin odvyprávěla celý svůj životní příběh. Pracovala pro jednu velkou korporaci, ale její srdce bylo úplně jinde než v oblasti finančního controllingu. A tahle dívka byla jen první z dlouhé řady lidí, kteří se mnou najednou začali sdílet své někdy i značně bolestivé životní příběhy. Od té doby se mi to dělo už pořád, pár dní na to na Moravě. A nejčastěji se na mě obraceli úplně cizí lidé. V kavárně, v restauraci, na ulici, v sauně, dokonce i ve výtahu a samozřejmě i při mých cestách po Evropě. Všichni tito lidé, co mi znenadání svěřili své trápení, měli jedno společné – cítili, že už to dál takhle nejde. Že je čas na změnu! Byli to lidé, kteří urputně hledali někoho, kdo by je chápal, kdo by jim pomohl udělat ten první krok. Někoho, kdo by jim byl oporou, pomohl jim najít v sobě sílu a odvahu, která je ukryta v každém z nás, ale ne každý z nás ji vidí. Někoho, komu by konečně mohli důvěřovat a kdo by jim byl na nějaký čas průvodcem. Hledali někoho, kdo by jim poskytl prostředí pro to, aby se dokázali dostat blíž sobě. A všichni si z nějakého důvodu vybrali zrovna mě. Poslední dílek skládačky se nakonec skrýval na samotě uprostřed rakouských Alp, kde jsem vlastně úplnou náhodou prošel iniciací do prastaré techniky meditace – Kriya Yogy.

Když se ona skládačka složila a já viděl to, co mi dříve bylo ukryto, zbývalo „jen“ jediné a to nejdůležitější – získat potřebné dovednosti a znalosti, protože jsem chtěl lidem pomáhat, a ne jim ublížit. Na doporučení kamarádky, která vystudovala psychologii v Londýně, jsem v roce 2015 nastoupil na čtyřletý sebezkušenostní výcvik v Person-Centered Approach dle Carla Ransoma Rogerse a o rok později i na studium Pražské psychoterapeutické fakulty. Přišlo mi to tehdy jako vhodnější a pro mé budoucí klienty bezpečnější cesta než si udělat čtyřiceti nebo stohodinový kurz koučinku, který jsem měl už kdysi na škole. Ty stovky hodin sebezkušenostního výcviku a seminářů (zatím 1098 hod.) a stovky hodin teorie (zatím 711 hod.) byly nakonec má nejlepší investice v životě. Navíc jsem zde potkal desítky špičkových kolegů psychoterapeutů, psychologů, psychiatrů i dalších skvělých lidí, z nichž mnozí jsou dnes mí přátelé.

Z čeho vycházím

V přístupu zaměřeném na člověka (PCA), či chcete-li v tzv. Rogersovské psychoterapii, jsem absolvoval intenzivní čtyřletý výcvik u Diakonie CČE, celkem 668 výcvikových hodin. Kromě toho však každoročně absolvuji i desítky hodin dalších sebezkušenostních seminářů v nejrůznějších jiných psychoterapeutických přístupech (nejvíce zatím v daseinsanalýze, taneční a pohybové terapii a hagioterapii). Věřím, že každý z ověřených psychoterapeutických přístupů má klientům co nabídnout.

Kromě 1082 hodin sebezkušenostních výcviků, seminářů a vlastní terapie jsem však věnoval značné úsilí i formálnímu vzdělání. To jsem absolvoval ve formě tříletého studia na Pražské psychoterapeutické fakultě PVŠPS, ale také formou online kurzů na řadě prestižních zahraničních univerzit jako je UC Berkeley, Yale, Princeton a další. Ročně také trávím stovky hodin dalším samostudiem, ať už z knih, či přímo z vědeckých studií.

První vysoká škola mě naučila ctít tzv. science-based a evidence-based přístup, tedy přístup postavený na vědeckých poznatcích. Neuropsychologie, psychoneuroimunologie, psychoonkologie, kognitivní psychologie, vývojová psychologie, pozitivní psychologie – tyhle všechny a mnohé další vědní obory přinášejí důležité poznatky, které nám mohou prokazatelně pomoci cítit se v životě lépe a pochopit některé zákonitosti a vzájemné spojitosti, a proto s nimi také pracuji.

Zároveň jsem však srdcem spirituální člověk. Mám za sebou řadu zajímavých a obohacujících prožitků, od klinické smrti, přes nejrůznější zkušenosti z průběhu mého dalšího života i z mých cest. Mám velmi blízko k meditaci, buddhismu i křesťanství, včetně křesťanské mystiky. Mezi mé přátele patří i pár katolických i evangelických kněží. Věřící ale nejsem, sám sebe považuji za agnostika. Ve své práci i životě vnímám vědu a spiritualitu jako propojené nádoby, stejně jako mnoho slavných psychoterapeutů a psychiatrů 20. i 21. století, nebo jako řada kněžích.

Moje filozofie

„Když procházíš peklem, tak se nezastavuj,“ tak zní citát, který bývá připisován Winstonu Churchillovi. Pro kolik lidí je ono „peklo“ dnes aktuální. Přesto s tím citátem nemůžu souhlasit. Zastavit se je někdy důležité, třeba pro načerpání sil a někdy i uvědomění si toho, že odbočka z pekla ven je hned za rohem. Však kolik lidí dnes běhá jako morče v kolečku, kolika lidem se spousta nepříjemných prožitků a životních situací v životě opakuje. Kolik lidí pro příliš velký tlak nemá vlastně čas žít. Ne, větší tlak na výkon to často nespraví, spíš naopak.

Navíc, cesta peklem může být dlouhá. Proto osobně razím spíš filozofii: „Když už procházíš peklem, tak si aspoň opeč pár buřtů.“ A tak pomáhám lidem, kteří si procházejí osobním peklem najít cestu k tomu, aby se jim žilo líp, udělat si to „hezčí“ – ne „až se stane něco“ nebo „až něco skončí“, ale tady a teď. Stejně tak za mnou však chodí lidé, kterým se v životě daří dobře, „jen“ cítí a vnímají, že by to mohlo být ještě lepší. Náš mozek byl bohužel „navržen“, abychom přežili, a ne abychom byli šťastní a spokojení. Proto je potřeba k tomu vyvinout vždy nějaké úsilí.

Moje vzdělání

Původně jsem vystudoval telekomunikační techniku na FEL ČVUT. Tam jsem také poprvé „přičichl“ k biomedicíně a neurofyziologii. Na stejné fakultě jsem také pokračoval v doktorském studiu zaměřeném na bionanomedicínu. Doktorát jsem ale nedokončil. Paralelně s ním jsem však vystudoval podnikání a management v průmyslu na MÚVS ČVUT. Tady jsem se zase dostal k té méně hmatatelné části – k lidské psyché – lidské zdroje, management, leadership a koučování. To klíčové v oblasti vzdělávání však přišlo až mnohem později.

Institucionální vzdělání
  • Studium na Pražské psychoterapeutické fakultě PVŠPS (2016-2019)
  • Sebezkušenostní výcvik PCA (Rogersovská psychoterapie), 668 hodin, Diakonie CČE (2015-2018)
Sebezkušenostní semináře
  • Sebezkušenostní seminář Racionálně – emotivně – behaviorální terapie Alberta Ellise, 17 hodin, doc. PhDr. Karel Balcar, CSc. (2019)
  • Seminář Psychoterapie poruch příjmu potravy, 17 hodin, PhDr. František David Krch, Ph. D. (2019)
  • Seminář Vybrané kapitoly z lékařství, 12 hodin, MUDr. Olga Dostálová (2018-2019)
  • Seminář Onkologická onemocnění a psychika člověka, 12 hodin, MUDr. Olga Dostálová (2018-2019)
  • Sebezkušenostní seminář Biodynamické masáže, 17 hodin, Mgr. Johana Špicnerová, Mgr. Martina Ambrožová (2018)
  • Sebezkušenostní seminář Transakční analýza, 17 hodin, PhDr. Jiří Libra (2018)
  • Sebezkušenostní seminář Psychoterapie a šamanismus, 17 hodin, Mgr. Pavla Štěpničková (2018)
  • Sebezkušenostní seminář Laická pomoc bližnímu v krizi, 17 hodin, Mgr. Alexandra Černá Lammelová (2018)
  • Seminář Diagnostika a léčba závislostí, 12 hodin, MUDr. Petr Popov MHA (2018)
  • Sebezkušenostní seminář Taneční a pohybová terapie, 17 hodin, MUDr. Radana Syrovátková (2017)
  • Sebezkušenostní seminář Dramatizační metody v psychoterapii, 17 hodin, doc. PhDr. Karel Balcar, CSc. (2017)
  • Sebezkušenostní seminář Existenciální terapie, 17 hodin, doc. PhDr. Karel Balcar, CSc. (2017)
  • Sebezkušenostní seminář Arteterapie, 17 hodin, PhDr. Ingrid Hanušová, Ph. D. (2017)
  • Sebezkušenostní semináře Daseinsanalýza, 51 hodin, Mgr. Jakub Zlámaný, Ph. D. (2016-2017)
  • Sebezkušenostní semináře Hagioterapie, 49 hodin, MUDr. Prokop Remeš (2016-2017)
  • Seminář Výklad snů, 15 hodin, Doc. PhDr. Jiří Růžička, Ph. D. (2016-2017)
  • Sebezkušenostní seminář Gestalt terapie, 17 hodin, MUDr. Marie Štefanová (2016)
  • Seminář Kognitivně-behaviorální terapie úzkostných poruch, 12 hodin, Mgr. Katarína Durecová (2016)
Sebezkušenostní online kurzy
  • Existential Well-being Counseling: A Person-centered Experiential Approach, 89 hodin, KU Leuven, Prof. Mia Leijssen, doc. Siebrecht Vanhooren (2018)
  • De-Mystifying Mindfulness (Mindfulness Based Stress Reduction), 35 hodin, Universiteit Leiden, Prof. Dr. Chris Goto-Jones (2018)
  • Science of Happiness, 47 hodin, UC Berkeley, Dacher Keltner, Ph. D., Emiliana Simon-Thomas, Ph. D. (2017)
  • Science and Practice of Yoga, 27 hodin, University of Texas, Arlington, Stacy Dockins, Catherine Spann, Ph. D., prof. George Siemens, Ph. D. (2017)
Vzdělávací online kurzy
  • Everyday Parenting: The ABC’s of Child Rearing, 19 hodin, Yale University, Prof. Alan Kazdin (2018)
  • Positive Psychology, 12 hodin, University of North Carolina at Chapel Hill, Barbara L. Fredrickson, Ph. D. (2017)
  • Buddhism and Modern Psychology, 18 hodin, Princeton University, Robert Wright (2017)